Fakt krásný rozloučení! A jsem si jistej, že si Věra, po příletu dobrý nebe, zazpívala se Zuzkou Navarovou. Preju taky sílu k překonání prvních týdnu bez maminky.

Život je o věčným loučení. S rodiči, s kamarády a umělci. Bohužel.

Patriku, moc děkuju. Mám lepší ráno. Přesně tohle si Věra Bílá zaslouží. a na titulku se dejte... a velmi srdnatě

jen ještě dodám... moje dětství jsou Rokycany... a tam kolem Mariánského sloupu nedělní okukování krásných cikánských holek v květech a hlavně urvaná z mnohohlasých vokálů kluků v bílých košilích, jejich tatíci a dědové v černém a kloboucích a kytary a zpěvy... a tam někde tenkrát seděla a tam to jelo... a já na kole opodál jako holka a v závisti a okouzlení... a pak začas sezení s Bárou Hrzánovou u ohně a její vyprávění, jak se Zuzkou Navarou jely za Věrou do Rokycan , aby jim zazpívala a naučila je... a ona spustila v kuchyni u stolu a ony dvě začaly dojetím bulet jako na povel:)

Byla to skutečně skvělá zpěvačka.

Často géniové jsou v normálním životě "nepraktičtí" - ale co s tím? Možná to tak musí být. Čest její památce.

, překrásné. Ze srdce děkuji.