Neděle 26. ledna 2020, svátek má Zora
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 26. ledna 2020 Zora

Jak přežít dietu: Jsem dietní Maradona

24. 07. 2019 9:00:14
Nevydržel jsem to. Chtěl jsem prostě vidět, jak to pokračuje ve skutečnosti. Neodolal jsem a vstoupil do jámy lvové. Na váhu. Co jsem viděl, mě rozesmálo. Po necelých osmi dnech diety je sedm kilo pryč! Škoda, že většina je voda.

Devátý den už člověk najíždí na zavedené způsoby. Jogurt k snídani, plast (čti jako kukuřičný nebo rýžový chleba) a kafe. Mléka dávám čím dál tím méně, pomalu ale jistě se blížím chvíli, kdy mléko v kafi vynechám úplně.

Děti snídaly bábovku, co Lenka upekla (mimo jiné) ze žloutků, které vyklepávám do skleničky s mlékem (plnotučným). Lenka je šetrná, zpracuje snad všechno. U nás se nikdy nic nevyhazuje. Bábovka voní po celém bytě, proto je přikrytá, aby mě nedráždila. Celkem se to dalo přežít, už jsem neměl chuť někoho (Adam, Týna?) přepadnout a zdrhat.

K obědu kus masa, tvaroh a okurka. Když to sním, mám kupodivu dost. Už bych nic dalšího nemohl. Chudák žaludek. Na druhou stranu, lidi platí nehorázné peníze za to, že si ho nechají podvázat. Já ho mám stažený zdarma.

Hodně práce je při dietě vlastně výhoda. Sotva mi skončila směna na Mafře, už jsem pracoval na něčem jiném a den tak uběhl, aniž bych měl hlad. Ostatně, dal jsem si tvaroh na svačinu. Už mi ani nevadí ho jíst. Je takovej divnej takhle bez cukru, žloutku... nebo bez pažitky, soli, pepře.

Naštěstí jsem nic nevařil, protože zbylo ze včera dost pro obě děti. Já mám jídla tolik, že se mi nevejde do ledničky. Neměl jsem tak chuť na cokoliv dalšího. Fascinuje mě, jak člověk po devíti dnech přijde na chuť i tomu, co by normálně nepozřel za žádných okolností.

Před sedmou jsem hodil Týnu do Mekáče na Zličín, kde na ni čekal její starší brácha a vzal ji na místní dětský pokrm s hračkou. S obavami jsem vlezl do toho semeniště hříchu a natáhl vůni, očekávaje mohutnou chuť na cokoliv s masem, zeleninou a houskou plnou cukru. A nic. Fakt nic. Já neměl chuť na burger.

Odjezd k zákazníkovi, děti vyzvednu za hodinu. Prácička rychlá, klient spokojený a najednou mi to došlo. On má taky trošku nadváhu. Určitě mají doma váhu! A líná huba, holé neštěstí. Za třicet vteřin jsem udělal něco, co jsem chtěl udělat až v srpnu. Vstoupil jsem na tu digitální věc, která je nepřítelem všech dietářů. Ručičku to nemělo, takže jsem neviděl výsledek hned. Na displeji běhají čísla, váha se srovnává... potil jsem se a cítil se, jako kdybych měl vsazeno na derby a kopala se penalta v devadesáté minutě. Čísla se zastavila, sedm kilo pryč! Táňo, má milá Táňo. Nejraději bych vám skočil kolem krku! Ať je jasno, sedm kilo tuku nezmizelo. Zmizela voda. Důsledek radikální diety. Ale taky kus pupku. Viditelně. Konečně mám pocit, že to celé k něčemu je! Jen mě čeká ta blbá a dlouhá fáze, kdy jde hubnutí fakt pomalu a chvílema se úplně zastaví.

Z firmy jsem odcházel s nadmutýma prsama, cítě se jako dietní Diego Armando Maradona.

Co na tom, že jsem o půl hodiny později slintal nad Týninou zmrzlinou. Sedm kilo je pryč! Už jen devět! (a to je pouhých 263 700 kJ) Jdu do kina! (na Maradonu)

Autor: Patrik Banga | středa 24.7.2019 9:00 | karma článku: 18.18 | přečteno: 808x

Další články blogera

Patrik Banga

Jak přežít dietu: Drogy jsou prostě všude

Uvažuju nad koupí pásky přes oči. Ne přes jedno oko, ale rovnou přes obě. Abych totiž nebyl pokoušen, musel bych být slepý. A taky hluchý. Asi si koupím špunty do uší a budu je nosit do práce.

27.7.2019 v 10:00 | Karma článku: 26.69 | Přečteno: 4446 | Diskuse

Patrik Banga

Jak přežít dietu: Když člověk přemýšlí nad léčebnou v Bohnicích

První výsledky jsou tu! A ano, hubnu. Viditelně. Probudil jsem se s tím, že se musím najíst. Posledních 19 let jsem nesnídal vůbec, poslední měsíce občas vajíčka v bufetu u Mafry, ale o pravidelnosti nemůže absolutně být řeč.

23.7.2019 v 11:17 | Karma článku: 19.67 | Přečteno: 863 | Diskuse

Patrik Banga

Jak přežít dietu: Totálně jsem se přejedl

Už skoro nemám co psát. Dny jsou pořád stejné. Jogurt, tvaroh, tuňák, kuřecí, krůtí a občas telecí maso. Tělo si prakticky zvyklo, už nemám takovou chuť na sladké kafe.

22.7.2019 v 8:30 | Karma článku: 18.07 | Přečteno: 1000 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Dana Adámková

Zimní radovánky

Bylo, nebylo? Metrové závěje sněhu, mrzlo, až praštělo. K mé obrovské radosti, vyhlásili uhelné prázdniny. Nemusela jsem do školy. Nádhera.

25.1.2020 v 22:50 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 68 | Diskuse

Vladislava Chourová

V garsonce jsem si vytvořila minizoo.

Miluji přírodu, zvířátka a květiny. To jsem zdědila po mamince. Lásku k životu, zvláště k tomu křehkému. Když jsem se počátkem nového roku rozhodla předělat svůj malý byteček, byla jsem naprosto fascinovaná pražskou ZOO kam tak

25.1.2020 v 15:27 | Karma článku: 13.54 | Přečteno: 286 | Diskuse

Helena Vlachová

O domácím násilí

Spousta násilí, jehož jsme svědky, se rodí v rodinách. Své rodiče si žádný z nás vybrat nemůže, proto bývá v dětství odkázán na to, co se děje doma.

25.1.2020 v 9:47 | Karma článku: 10.64 | Přečteno: 457 | Diskuse

Jan Andrle

Zmatek ve Firmě

Firma ve světě někdy známá jako Česko, oficiálně ČR (dále je Firma) vykazuje známky jistého chaosu, této Firmě jazykově blíže označovaného jako zmatek/zmätok.

24.1.2020 v 20:29 | Karma článku: 19.63 | Přečteno: 556 | Diskuse

Pavel Hewlit

Trest smrti pro společnost

Pokud se ozývá více hlasů než dříve pro znovuzavedení trestu smrti, společnost je na pokraji krachu z vlastní morálního propasti. A je to logické.

24.1.2020 v 13:03 | Karma článku: 25.71 | Přečteno: 933 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz