Jak přežít dietu: Americký bezdomovec v Praze měl hlad, já zase chuť.

19. 07. 2019 8:17:40
Probuzení z kategorie strašných. V noci se projevil zdravotní problém a chtěl okamžitý zásah chirurga. Moc jsem toho nenaspal, skoro nic. Ráno kafe s nízkotučným mlékem (nadávat už nebudu, pořád se to nedá pít) a tuňákový salát.

Kupodivu už mi to bylo jedno. Zbouchal jsem salát a kroutě se letěl do nemocnice. Když mě v kopci zastavil policista a nutil mě, abych mu ukázal kufr a motor, myslel jsem, že mě trefí šlak. Ale za hamburgera bych mu to auto klidně nechal. I opravené.

V čekárně lidí, jako kdyby něco rozdávali zadarmo. Naštěstí chirurg pochopil, že to je akutní, a vzal mě dřív než za tři hodiny. Mohl jsem si ale popovídat s americkým bezdomovcem o tom, že má hlad. Jak já mu rozuměl! Navíc Američan bezdomovec. V Praze! Haló, Donalde, nějak se ti to tam hroutí!

Zákrok třicet minut, problém vyřešen, bolest se znásobila. Kvůli krvácení jsem musel zůstat poblíž sálu a olepený ze všech stran jsem udělal další dietetickou chybu.

Přes všechny lepenky, gázy, obvazy a betadinovou mast jsem se rozhodl si dojít koupit vodu do místního bufetu. Vstoupil jsem do ráje. Po čemkoliv jsem se rozhlédl, tam byl cukr. Pití, bagetky, sladkosti. Plné chladicí boxy všeho, co bych si teď zrovna dal já! Koukal jsem na lidi jako vrah, jak já jim záviděl ty plné tácy jídla a nezdravého pití!

Dostal jsem (zase) neodolatelnou chuť se vykašlat na celou dietu, normálně se nažrat, napít, koupit si red bull a sednout si venku s cigaretou, abych se při všem tom neštěstí dostal do klidu. Do svého klidu.

Přežil jsem, dieta taky přežila. Odolal jsem všemu, co je nezdravé a přibírá se po tom. Si tak říkám, proč mají lidi rádi nejvíc to, co jim škodí?

Dojel jsem domů a dal si další nízkotučné kafe. Toho turka zkusím zítra, nechci nic pokoušet. K obědu dva kousky telecího masa s grilovacím kořením. (Jasně, na grilu. Na to jsem si ho koupil.) Telecí maso takhle na přírodno je moc fajn. Ale ty brambory fakt schází. On teda schází i chleba. Schází cokoliv, co není tuňák nebo rýžový chleba.

K večeři tvaroh s otrubami. Satan se na mně skutečně vyřádil. Tvaroh s otrubami je prostě hnus, ať si říká, kdo chce, co chce. S chutí bych si do něj dal hromadu cukru a kakao. Teda něco, co bych za normálních okolností nikdy nesnědl.

Jedno je jistý. Dieta není jen o tom žrádle. Je to psychický boj se zavedenými způsoby života. Člověk prostě musí přejít na jiný styl a to se neobejde bez toho, abyste museli bojovat sami se sebou. Pozoruju na sobě, jak mi dieta vadí o něco méně (všimli jste si, jak jsem přestal skoro nadávat?) a taky první výsledek. Břicho, které mě k dietě přivedlo, částečně mizí. Sice jen kousíček, ale zatím myslím fajn výsledek. Ještě že doma nemám váhu.

Lenka přichází z práce. V tašce 20 plechovek tuňáka. Byl v akci. Za pade, nekupte to. K tomu šest balení rýžového chleba. Peklo pokračuje.

Autor: Patrik Banga | pátek 19.7.2019 8:17 | karma článku: 19.48 | přečteno: 858x

Další články blogera

Patrik Banga

Jak přežít dietu: Drogy jsou prostě všude

Uvažuju nad koupí pásky přes oči. Ne přes jedno oko, ale rovnou přes obě. Abych totiž nebyl pokoušen, musel bych být slepý. A taky hluchý. Asi si koupím špunty do uší a budu je nosit do práce.

27.7.2019 v 10:00 | Karma článku: 26.45 | Přečteno: 4366 | Diskuse

Patrik Banga

Jak přežít dietu: Jsem dietní Maradona

Nevydržel jsem to. Chtěl jsem prostě vidět, jak to pokračuje ve skutečnosti. Neodolal jsem a vstoupil do jámy lvové. Na váhu. Co jsem viděl, mě rozesmálo. Po necelých osmi dnech diety je sedm kilo pryč! Škoda, že většina je voda.

24.7.2019 v 9:00 | Karma článku: 17.95 | Přečteno: 764 | Diskuse

Patrik Banga

Jak přežít dietu: Když člověk přemýšlí nad léčebnou v Bohnicích

První výsledky jsou tu! A ano, hubnu. Viditelně. Probudil jsem se s tím, že se musím najíst. Posledních 19 let jsem nesnídal vůbec, poslední měsíce občas vajíčka v bufetu u Mafry, ale o pravidelnosti nemůže absolutně být řeč.

23.7.2019 v 11:17 | Karma článku: 19.47 | Přečteno: 834 | Diskuse

Patrik Banga

Jak přežít dietu: Totálně jsem se přejedl

Už skoro nemám co psát. Dny jsou pořád stejné. Jogurt, tvaroh, tuňák, kuřecí, krůtí a občas telecí maso. Tělo si prakticky zvyklo, už nemám takovou chuť na sladké kafe.

22.7.2019 v 8:30 | Karma článku: 17.85 | Přečteno: 976 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Karel Trčálek

Dědova smrt

Když mi zemřel děda, byl jsem z toho úplně hotový a dlouho se nemohl vzpamatovat, i když zemřel docela přirozeně

20.8.2019 v 17:13 | Karma článku: 6.54 | Přečteno: 109 | Diskuse

Lukáš Burget

Kdo má vychcípat, kdo je invazní druh a co je to „předsudečná nenávist"?

Dvě veřejně aktivní dámy, jedna herečka a jedna poslankyně, učinily dva nekonvenční výroky. Jednu z nich za to vyšetřuje policie, druhé dala policie pokoj. Nabízí se spekulace o tom, proč tomu tak je.

20.8.2019 v 15:00 | Karma článku: 35.05 | Přečteno: 932 | Diskuse

Zdeněk Pliska

V Německu odstavili kolotoč připomínající svastiku

Ty jó, kolotoč v Německu připomíná hákové kříže, tak ho odstavili. Kdyby připomínal půlměsíc, nebo mešitu, to by drželi huby, to by jim nevadil...

20.8.2019 v 14:42 | Karma článku: 20.56 | Přečteno: 338 | Diskuse

Pavel Hewlit

Globální oteplování začíná u Svozilů

Jako by toho nebyl celý svět. Jarmila K. přeplavala celý Blaťák, aby si na druhém břehu odskočila, protože toalety na břehu byly emisně nevyhovující. Prdy od krav byly označené jako nebezpečnější než světový terorismus.

20.8.2019 v 14:22 | Karma článku: 10.70 | Přečteno: 257 | Diskuse

Jiří Jurčák

„Zlatí komunysti…“

Povzdech,který dílem vážně, dílem ze srandy, slýchám poslední dobou čím dál víc. Pohybuju se totiž většinou mezi těmi "spodními deseti miliony", v hospodách těch nižších cenových kategorií a většinou i mezi těmi dříve narozenými.

20.8.2019 v 13:14 | Karma článku: 24.27 | Přečteno: 748 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz