Zemřela královna. Hudební „matka“ nás všech. Sbohem, Věro!

13. 03. 2019 8:05:54
Těžko psát, když člověku zemře někdo, kdo je mu tak blízký, že první hodiny ani nemůže uvěřit, že se to stalo. O to víc, že před pár týdny stejně umřela moje vlastní máma, která byla ještě mladší než Věra Bílá. Královna Rom popu.

Celý život s hrdostí říkám, že jsem ze Žižkova. Žižkov totiž není jen drsná čtvrť plná hospod, ale semeniště těch nejlepších romských muzikantů a já měl tu kliku, že jsem vyrůstal mezi nimi. Za našeho mládí se totiž hrálo všude a hrálo se hlavně venku. Každý donesl nějaký ten hudební nástroj a hrál, zpíval... nikdy na tu dobu nezapomenu, protože hudba mě provázela celé moje dětství. Oba moji dědové, strýcové, táta... všichni hráli a já chtěl vždycky hrát tak jako oni. U nás v rodině se ale nehrála klasická romská hudba (až na dědečky). U nás se hrál jazz, klasika a rock. Od tří let jsem hrál na klavír (ostatně jako všichni moji bratři) a hity Beatles jsem v deseti uměl snad všechny.

Ale romskou hudbu jsem zkrátka neuměl. Když jako Rom nehrajete ve dvanácti na kytaru, jste divný. Můj bratranec Marek hrál Dajánu a balil ženský, já u klavíru ve škole zpíval Elán a nechával se obdivovat spolužačkami, s naší hudbou to ale nic moc společného nemělo. Až jsem jednou slyšel u sousedky Milady Věru Bílou a něco, co tehdy hráli jen Gipsy Kings. Kytarový drive, výrazné basové linky, perkuse a neuvěřitelný zpěv. Album Rom-pop, které mimochodem dodnes považuji za to nejlepší, co kdy Věra Bílá a Kale udělali, mi doslova změnilo život. A nejen mně. Nám všem, celé mojí generaci.

To Věra Bílá mě donutila, abych si ve škole začal půjčovat kytaru, než jsem dostal vlastní. To Věra Bílá mě přivedla k tomu, abych začal hrát. Akord po akordu, linku po lince a nekonečný cvik rytmiky. Ať si říká, kdo chce, co chce Věra Bílá může za to, že existuje celá generace muzikantů, kteří v ní viděli vzor toho, že jde prorazit na celém světě. Vždyť ta zpěvačka zpívala na soukromém večírku americkému prezidentovi, prorazila v Americe, Japonsku a téměř celé Evropě. V Paříži na ni stály lístky tolik jako na světové hvězdy. Žila zkrátka svůj americký sen.

Když jsem jednou moderoval galavečer festivalu Khamoro, vyprávěl jsem tohle všechno Věře Bílé v zákulisí Roxy. A ona na to „dobře, chlapče, tak mi přines vodu“. Tak jsem se smál, že jsem ji vylil. Já jí vyprávím svůj životní příběh a to, jaká je moje hudební „máma“, a ona mi řekne tohle.

O pár let později, když už vystupovala kapela Gipsy.cz a s bráchou jsme hráli pravidelně v zahraničí, potkal jsem ji v Rokycanech před prodejnou potravin. Už to byla jiná ženská, starší, unavenější... ale pořád můj hudební vzor. Sice si mě nepamatovala, ale ráda si povídala. Tak jsme si hodinku vyprávěli o všem, co zažila, a o tom, co by jednou ještě zažít chtěla. Vždycky měla vize vyprodaných sálů a sny.

Věra Bílá už nezažije nic. Včera odešla do hudebnického nebe za svým manželem, synem... a určitě se tam jednou setká se všemi muzikanty, se kterými kdy hrála. Když jsem se to dozvěděl, vzpomněl jsem na svoji matku a zasáhla mě taková bolest, že jsem nebyl schopný myslet na nic jiného. Oba zážitky jsou příliš čerstvé. Ale Věra Bílá neměla jen jednoduchý život. Stejně jako žila krásně, žila i špatně. Podlomené zdraví a život na ubytovně nejsou hodny královny. Teď už žádné problémy nemá, nic ji nebolí ani netrápí. A snažím se to vnímat tak, že teď je jí lépe. Sbohem, paní Věro, do smrti na Vás nezapomenu. Jednou si s Vámi zahraju, až přijde můj čas.

Autor: Patrik Banga | středa 13.3.2019 8:05 | karma článku: 26.86 | přečteno: 2691x

Další články blogera

Patrik Banga

Bylo nás 32x méně, protože nás Romy tak nějak skoro vyvraždili… pane Okamuro

Tak jsem sledoval mimořádnou schůzi sněmovny a čekal, co se stane. Tedy upřímně řečeno, čekal jsem spíš na to, co se nestane. A také nestalo... nakonec se o odvolání pana Okamury ani nehlasovalo.

7.3.2018 v 20:37 | Karma článku: 30.58 | Přečteno: 2571 | Diskuse

Patrik Banga

Jak jde čas na hřbitově...

Více či méně testovací blog, neb jsem zaznamenal hlasy některých blogerů, kterým nejdou vkládat obrázky. Neváhal jsem, vytáhl z disku několik fotek a zkusmo vyrobil fotoblog...svůj první. Po deseti letech.

12.2.2017 v 7:55 | Karma článku: 16.35 | Přečteno: 811 | Diskuse

Patrik Banga

Tak kdo tady lže, Romové nebo lidé z pizzerie?

Je to několik dnů, co za podivných okolností zemřel člověk v žatecké pizzerii. Jak asi už všichni vědí, uvnitř pizzerie došlo ke konfliktu, kdy měl sedmadvacetiletý Rom napadat návštěvnice pizzerie. Při pacifikování zemřel.

31.10.2016 v 15:44 | Karma článku: 31.38 | Přečteno: 17343 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Jan Vytásek

Dnes slaví Moniky. Pošlete jim píseň...

Jméno Monika, z řečtině "monos" jako sama, jediná či jedinečná, latinsky "monere" - poradit, rádkyně a z féničtiny jako "bohyně". I Leonardo DaVinci od jehož smrti uplynulo nedávno 500 let měl svojí Monu Lisu. Zkrátka Lady M...

21.5.2019 v 15:44 | Karma článku: 5.92 | Přečteno: 147 | Diskuse

Lubomír Stejskal

K vystoupení Madonny v Eurovizi

Několikrát v životě se mi stalo, že jsem z různých důvodů nemohl sledovat finálový večer Velké ceny Eurovize. V předinternetové éře to byl trochu problém: show mi unikla nenávratně.

21.5.2019 v 8:00 | Karma článku: 12.95 | Přečteno: 562 | Diskuse

Karel Sýkora

Delegace České unie židovské mládeže byla svědkem neúcty na Terezínské tryzně

Dnes (19. 5.) se konala již tradiční Terezínská tryzna, která připomíná oběti nacistické perzekuce nejenom v České republice, ale v celé Evropě. Do Terezína se kromě vrchních představitelů vlády, parlamentu, náboženských obcí

21.5.2019 v 7:08 | Karma článku: 10.29 | Přečteno: 301 |

Zdeněk Sotolář

Hra o trůny skončila?

Zavděčit se milionům diváků není jednoduché. Stejně jako ukončit dlouhodobý projekt. Tvůrci Hry o trůny z toho nakonec vybruslili dobře. Brana mnozí očekávali. Konečně: Proč by vážil takovou cestu? K čemu by tam vlastně byl?

20.5.2019 v 20:07 | Karma článku: 9.64 | Přečteno: 465 | Diskuse

Vladimír Špurek

V piseočných dunách

báseň Janka Neriho V piesočných dunách báseň Janka Neriho V piesočných dunách báseň Janka Neriho V piesočných dunách báseň Janka Neriho V piesočných dunách báseň Janka Neriho V piesočných dunách báseň Janka Neriho V piesočných dun

20.5.2019 v 18:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 49 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz