Čtvrtek 8. prosince 2022, svátek má Květoslava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 8. prosince 2022 Květoslava

Zemřela královna. Hudební „matka“ nás všech. Sbohem, Věro!

13. 03. 2019 8:05:54
Těžko psát, když člověku zemře někdo, kdo je mu tak blízký, že první hodiny ani nemůže uvěřit, že se to stalo. O to víc, že před pár týdny stejně umřela moje vlastní máma, která byla ještě mladší než Věra Bílá. Královna Rom popu.

Celý život s hrdostí říkám, že jsem ze Žižkova. Žižkov totiž není jen drsná čtvrť plná hospod, ale semeniště těch nejlepších romských muzikantů a já měl tu kliku, že jsem vyrůstal mezi nimi. Za našeho mládí se totiž hrálo všude a hrálo se hlavně venku. Každý donesl nějaký ten hudební nástroj a hrál, zpíval... nikdy na tu dobu nezapomenu, protože hudba mě provázela celé moje dětství. Oba moji dědové, strýcové, táta... všichni hráli a já chtěl vždycky hrát tak jako oni. U nás v rodině se ale nehrála klasická romská hudba (až na dědečky). U nás se hrál jazz, klasika a rock. Od tří let jsem hrál na klavír (ostatně jako všichni moji bratři) a hity Beatles jsem v deseti uměl snad všechny.

Ale romskou hudbu jsem zkrátka neuměl. Když jako Rom nehrajete ve dvanácti na kytaru, jste divný. Můj bratranec Marek hrál Dajánu a balil ženský, já u klavíru ve škole zpíval Elán a nechával se obdivovat spolužačkami, s naší hudbou to ale nic moc společného nemělo. Až jsem jednou slyšel u sousedky Milady Věru Bílou a něco, co tehdy hráli jen Gipsy Kings. Kytarový drive, výrazné basové linky, perkuse a neuvěřitelný zpěv. Album Rom-pop, které mimochodem dodnes považuji za to nejlepší, co kdy Věra Bílá a Kale udělali, mi doslova změnilo život. A nejen mně. Nám všem, celé mojí generaci.

To Věra Bílá mě donutila, abych si ve škole začal půjčovat kytaru, než jsem dostal vlastní. To Věra Bílá mě přivedla k tomu, abych začal hrát. Akord po akordu, linku po lince a nekonečný cvik rytmiky. Ať si říká, kdo chce, co chce Věra Bílá může za to, že existuje celá generace muzikantů, kteří v ní viděli vzor toho, že jde prorazit na celém světě. Vždyť ta zpěvačka zpívala na soukromém večírku americkému prezidentovi, prorazila v Americe, Japonsku a téměř celé Evropě. V Paříži na ni stály lístky tolik jako na světové hvězdy. Žila zkrátka svůj americký sen.

Když jsem jednou moderoval galavečer festivalu Khamoro, vyprávěl jsem tohle všechno Věře Bílé v zákulisí Roxy. A ona na to „dobře, chlapče, tak mi přines vodu“. Tak jsem se smál, že jsem ji vylil. Já jí vyprávím svůj životní příběh a to, jaká je moje hudební „máma“, a ona mi řekne tohle.

O pár let později, když už vystupovala kapela Gipsy.cz a s bráchou jsme hráli pravidelně v zahraničí, potkal jsem ji v Rokycanech před prodejnou potravin. Už to byla jiná ženská, starší, unavenější... ale pořád můj hudební vzor. Sice si mě nepamatovala, ale ráda si povídala. Tak jsme si hodinku vyprávěli o všem, co zažila, a o tom, co by jednou ještě zažít chtěla. Vždycky měla vize vyprodaných sálů a sny.

Věra Bílá už nezažije nic. Včera odešla do hudebnického nebe za svým manželem, synem... a určitě se tam jednou setká se všemi muzikanty, se kterými kdy hrála. Když jsem se to dozvěděl, vzpomněl jsem na svoji matku a zasáhla mě taková bolest, že jsem nebyl schopný myslet na nic jiného. Oba zážitky jsou příliš čerstvé. Ale Věra Bílá neměla jen jednoduchý život. Stejně jako žila krásně, žila i špatně. Podlomené zdraví a život na ubytovně nejsou hodny královny. Teď už žádné problémy nemá, nic ji nebolí ani netrápí. A snažím se to vnímat tak, že teď je jí lépe. Sbohem, paní Věro, do smrti na Vás nezapomenu. Jednou si s Vámi zahraju, až přijde můj čas.

Autor: Patrik Banga | středa 13.3.2019 8:05 | karma článku: 27.33 | přečteno: 2830x

Další články blogera

Patrik Banga

Jak mě zneužil brněnský motorkář

Znáte tu situaci, kdy si přejete být současně na dvou místech najednou a ono to nejde? Mě se to povedlo. Ležel jsem doma s Covidem a přesto jsem páchal přestupky v Brně. Jak je to možné? Čtěte dál, může se to stát i vám!

19.8.2021 v 13:16 | Karma článku: 42.43 | Přečteno: 12143 | Diskuse

Patrik Banga

Jak jsem se stal coviďákem: Covid má i „výhody“!

Z jistého úhlu pohledu má Covid (fakt jen pro někoho) jednu nespornou výhodu. Člověk po něm nemá chuť jíst. (Ne) dobrovolně jsem se vrátil k jogurtům a polévkám. Cokoliv ostatního se stalo nemyslitelným.

24.3.2021 v 11:51 | Karma článku: 37.19 | Přečteno: 4804 | Diskuse

Patrik Banga

Jak jsem se stal coviďákem

Covidu-19 se mi rok dařilo úspěšně vyhýbat. Za cenu drastických omezení jakýkoliv kontaktů a více než roční karantény doma, procházek po večerech a maximálního používání dezinfekce, roušek a později respirátorů. Jenže jednoho dne.

16.3.2021 v 14:40 | Karma článku: 39.53 | Přečteno: 6123 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Richard Mandelík

Konečně si jí někdo všiml

Myslím tím Markéty Janouškové a není divu, že to zřejmě byl šikovný a mnou stále chválený dramaturg Rudovský za každoročně dovedně sestavenou komorní řadu.

8.12.2022 v 7:00 | Karma článku: 3.68 | Přečteno: 131 | Diskuse

Veronika Valíková

Adventní

Tak ještě něco málo z literatury, když jsem k narozeninám a Mikuláši dostala tak zábavnou polemiku. Máme advent, připravujeme se na narození Ježíška. A moje hrdinka Tereza právě zkouší Vánoční hru...

6.12.2022 v 22:24 | Karma článku: 7.81 | Přečteno: 150 |

Dita Jarošová

Láska pro všechny...

Láska je láska, když choděj kluci s klukama a holky s holkama, zpívalo se po revoluci, zhostily se toho tehdy Ilona s Lucií. Byla to skvělá píseň, optimistická a bořící tehdejší tabu. Dnes, kdy se z vrchu ozývá kontrolka věrnosti,

4.12.2022 v 22:39 | Karma článku: 7.42 | Přečteno: 287 | Diskuse

Zuzana Rampichová

Nebezpečně (post)moderní lži vikomta de Valmont

Nebezpečné známosti, světově proslulý příběh markýzy de Merteuil a vikomta de Valmont, není navzdory své reputaci ani tak milostným románem z 18. století jako stále aktuálním psychologickým dramatem.

4.12.2022 v 21:16 | Karma článku: 9.36 | Přečteno: 332 | Diskuse

Peter Krivda Soliwarski

Potulky CXCVI - Hrad Prozor, Vrlika /HR/

Hrad Prozor s mestečkom Vrlika prešlo dlhou a nie jednoduchou cestou histórie a snáď im budúcnosť bude láskavejšia.

4.12.2022 v 16:43 | Karma článku: 5.49 | Přečteno: 76 | Diskuse

Dcera je výjimečná, říká Julia Robertsová. Hazel oslavila 18. narozeniny

Herečka Julia Robertsová (55) oslavila osmnáctiny svých dvojčat, dcery Hazel a syna Finna společnou vzpomínkovou...

Zemřela Kirstie Alleyová. Hvězda trilogie Kdopak to mluví podlehla rakovině

Po krátkém boji s rakovinou zemřela v 71 letech americká herečka Kirstie Alleyová, hvězda filmové trilogie Kdopak to...

Známý český stylista Jan Pokorný spáchal ve 39 letech sebevraždu

Jeden z nejuznávanějších českých stylistů Jan Pokorný spáchal ve čtvrtek ve svých devětatřiceti letech sebevraždu...

Politik opustil partnerku a děti po šestnácti letech kvůli pornoherečce

Německý politik Hagen Reinhold (44) opustil svoji dlouholetou partnerku Karoline Preislerovou (51), se kterou má tři...

Žádné Uložto! Startuje České kino, za stovku nabízí ke streamování 650 filmů

Oblíbené české filmy, pohádky i seriály ke stažení na jednom místě, legálně a ve vysoké kvalitě slibuje nová platforma...