Jak vyrábět rasismus snadno a rychle

23. 06. 2016 9:07:46
Není to tak dlouho, co umřel soused na patře. Byl to moc fajn chlap, o dvě generace starší než já. Kdykoliv jsem v bytě udělal něco nového, byl první, kdo to viděl. Když jsem vařil, vždycky říkal, že „chodí čuchat ke dveřím“.

Vlastně když nad tím přemýšlím, měl jsem ho hodně rád, a když umřel, hodně mě to zasáhlo, protože to nikdo nečekal. A to jsme přitom spolu "začínali" tak, že mě chtěl zmlátit karabáčem, když jsem se v noci dobýval do jeho bytu, o kterém jsem byl den po nastěhování přesvědčený, že je můj.

Když jsem s rodinou nastěhoval, sousedi se báli. V bytě kde bydlím, předtím bydlel problémový chlapec, jehož drogově-alkoholové dýchánky zaměstnávaly nejen městskou policii, ale také celý dům. A teď se sem nastěhuje Rom, a ještě navíc s dětmi. Předsudky jely na plné obrátky.

Léta plynula, děti vyrostly a ze sousedů se stali přátelé, moje dcera si mohla vybrat, která babička bude zrovna hlídat. Nebylo to snadné, hlavně zkraje, myslím. Ale nezažíval jsem tu situace, které jsem zažíval v předchozím bytě na podobném sídlišti, jen v jiném městě o kousek dál. Tam jsem míval za oknem auta lístky se vzkazy, abych se vrátil do Indie, protože mezi „normálními“ nemám co pohledávat.

Je to tu takové normální sídliště. Paneláky, kam se podívám, dvě ubytovny plné romských rodin, nonstop hospoda a vietnamská večerka. Fungování tady bylo relativně ok, až na občasné hádky rozléhající se sídlištěm, opilce, hlasitě souložící dvojice a jedno romské divadlo v podobě hádky dvou znepřátelených rodin. No jo - ale jedno divadlo za pár let... Těch většinových (kulantně řečeno), jsem tady zažil daleko víc, včetně toho, že tu jeden ze sousedů ve vedlejším domě tak šíleně mlátil ženu a děti, že jsme volali policii.

Vlastně jsem se celkem divil, protože o Kladně jsem slyšel hororové příběhy plné kriminality, násilí a bratrů Olachů. A tady klid. Ticho. Žádná policie. Čímž neříkám, že někde dál potíže nemusí být. U nás v okolí je ale klid. Poslední dny ovšem přinesly změnu.

Zahlédl jsem tu neznámé děti, které sedávají přímo pod jedním z oken mého bytu. Prvních několik dní mě štvala jen muzika, která mně (i sousedům) vyhrávala z přenosného bluetooth reproduktoru. Ale možná hlavně proto, že disko skutečně "nemůžu". A potom taky proto, že jsem chtěl spát. Později jsem byl svědkem toho, jak výrostci odhadem kolem 12-16 let napadli vietnamskou prodavačku, protože jim zcela správně odmítla prodat cigarety. Kousek dál stála jejich matka, která ani náznakem nechtěla řešit, že děti prodavačce nadávají do svníí a k...v a vyhrožují jí zbitím. Když jsem se jí zeptal, proč nic nedělá, řekla mi, že neví proč. A tak jsem „milé“ děti vyhodil z prodejny sám.

A najednou jsem byl „z..d“, hajzl, rasista.. nevím, prostě kouzelná slovíčka, která od takhle starých dětí asi člověk slyšet nechce. Sousedi z vedlejších domů, kteří mě dosud vždycky zdravili, najednou zdravit přestali. A já vlastně chápal, proč. Zvlášť když mi jedna ze sousedek u vietnamské večerky řekla, že se nemůžeme divit, že se k nám chovají lidi odměřeně, když se chováme jako zvířata. Co na tom, že vůbec nevím, co je rodina zač. Vezu se taky.

Jsem naštvaný. A bezmocný. Jedna rodina, která tu bydlí tři týdny, dokázala totálně rozsekat dříve naprosto bezproblémové soužití. Několik drzých, nevychovaných spratků s rodiči negramoty, co nemají vůbec potuchy o tom, jakou škodu svým chováním napáchají. A teď babo raď.

Do konfliktu s další částí rodiny jsem se dostal naposledy včera večer. Těch nadávek, co jsem si vyslechl, jsem tolik neslyšel ani za půl života na Žižkově, kde jsem vyrůstal. A podle podobných křováků nás posuzují. Všechny. A po mém včerejším velmi razantním zásahu mě zastavují sousedi a vyprávějí mi, co všechno tu stihli příslušníci jediné rodiny udělat. Poplivat sousedku, nadávky a výhrůžky si jich poslechlo několik. A lidi se jich prostě bojí, protože jich jde vždycky nejméně pět.

Říkám si, co dál. Jaký má vlastně smysl budovat vztahy a měnit obraz nás všech, když je vždycky nejvíc vidět zrovna ta rodina, která dělá bordel? A když to člověk vidí, vlastně ho potom ani nepřekvapuje, že podle průzkumů mě vlastně nikdo nechce za souseda. Ale jak k tomu sakra přijdou všechny ty rodiny, co tu naprosto bezproblémově žijí? Do konfliktu už příště nepůjdu. Budu rovnou volat policii a doufat, že pod tlakem se odsud rodina třeba odstěhuje. Ale co když přijde další?

Když jsou totiž problémoví Romové, vidí to totiž na rozdíl od neromských rodin všichni. A výsledky každý zná.

Psáno pro web www.romea.cz

Autor: Patrik Banga | čtvrtek 23.6.2016 9:07 | karma článku: 35.97 | přečteno: 3558x

Další články blogera

Patrik Banga

Jak mě zneužil brněnský motorkář

Znáte tu situaci, kdy si přejete být současně na dvou místech najednou a ono to nejde? Mě se to povedlo. Ležel jsem doma s Covidem a přesto jsem páchal přestupky v Brně. Jak je to možné? Čtěte dál, může se to stát i vám!

19.8.2021 v 13:16 | Karma článku: 42.51 | Přečteno: 12278 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Rudolf Pekař

Bacha na sváteční cyklisty

Začátek jara přináší nejen kvetoucí přírodu, ale také návrat cyklistů na silnice. Bohužel, spolu s nimi se objevují i tzv. sváteční cyklisté, kteří se chovají neopatrně a nezodpovědně.

28.3.2024 v 12:17 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Velký pátek jako příležitost

Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.

28.3.2024 v 9:34 | Karma článku: 9.41 | Přečteno: 104 | Diskuse

Filip Vracovský

Jak to vypadá Mordor ( Rusko ) už nám klepe na dveře ?

Krátká předsváteční úvaha ... Taky vás některé uklidňující zprávy spíš rozruší ? Račte vstoupit .....

28.3.2024 v 9:00 | Karma článku: 9.43 | Přečteno: 248 |

Michael Laitman

Odhalení tajemství Knihy života

Jeden mudrc kdysi řekl: „Člověk musí získat jak vědomosti, tak moudrost.“ Na otázku, jaký je mezi nimi rozdíl, odpověděl: „Vědomosti se získávají čtením knih, moudrost se získává čtením knihy, kterou jsi ty sám.“

28.3.2024 v 4:14 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 31 | Diskuse

Tadeáš Firla

KSČM a Jan Ámos Komenský

Myslím, že politické, nebo náboženské symboly mají veliký význam a pro některé lidí hodně znamenají. Dnes jsem si všiml dvou. Vedle sebe ve skříňce - logo KSČM a portrét Jana Ámose Komenského. Je to změna mysli, nebo pouhá fraška?

28.3.2024 v 1:25 | Karma článku: 9.02 | Přečteno: 144 | Diskuse

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...