Padni komu padni

Dnes padl rozsudek za brutální zmlácení chlapce, kterého zmlátili a znásilnili mladí Romové v Krupce. Sláva, říkám si…. Doufal jsem, že padne maximální možný trest. To, co chlapci provedli zmetci, kterým ještě nebylo ani osmnáct let, si zasloužilo nejtvrdší možnou míru odsouzení, stejně jako brutální čin žhářů z Vítkova. Z rozsudku mám radost, vypadá to totiž, že potírání rasistických brutálních výpadů se dotkne tak říkajíc obou stran a to je jen dobře.

Málokdo ví, že jsem byl jeden z mnoha, kteří volali po zveřejnění celé kauzy hned po tom, co jsem se o ní dozvěděl na Facebooku. Dokázal jsem totiž předvídat, co nezveřejnění podobného činu bude znamenat a jaké následky to ponese vzhledem k tomu, jak byla medializovaná kauza Kudrikových.

Jedním dechem ale dodávám, že žádné seriozní médium nezveřejní zprávu (nemělo by), kterou nemá dostatečně ověřenou.

Přes všechno zdržení se nakonec o napadení psalo a zase říkám, je to jen a jen dobře. Na rozsudek i na blogu reagovalo několik lidí… například p. Rektorys, který úderně píše „10 let za rasový útok Roma. Jsem jediný komu se to nezdá v pořádku?“. „Soud jeho čin vyhodnotil jako rasistický, obnášel snad všechno co jde (loupež, vydírání, pokus o vraždu, pohlavní zneužití, znásilnění...) a přesto mu nedal 20-22 let jako žhářům z Vítkova, ale "jen" 10 let. A to prý dostal "maximální trest"!! Tak sakra kde to jsme? Kde je ta naše slavná rovnost před zákonem?! Copak jsem jediný, komu se to nezdá v pořádku?“

Pan Rektorys se ale plete. Rovnost před zákonem zaplaťpánbůh existuje. Pachatel totiž dostal maximální možný trest, který umožňuje právní řád. Soudce v případu tvrdší trest prostě udělit nemohl. Jsem přesvědčený, že pokud by byl pachatel staršího věku, dostal by daleko více. Každopádně to vypadá, že se blýská na lepší časy. Pokud budou soudy postupovat stejně tvrdým způsobem i v dalších případných kauzách, bude si potencionální pachatel daleko více rozmýšlet, zda mu za to rasismus a násilí stačí.

Jen doufám, že to soudcům vydrží…. Nechutnosti si zaslouží pořádnou paletu (jak se říkávalo u nás na Žižkově) a barva pleti nesmí hrát žádnou roli, prostě padni komu padni.