Ředhošť nemá problém s Romy ale s Romem

28.května 2010 v nočních hodinách došlo v obci Ředhošť k bitce mezi místními Romy a skupinou obyvatel, která měla údajně rasový podtext. Podle výpovědi některých svědků začali bitku Romové, podle výpovědi Romů to bylo přesně naopak. Bitka mnohé zaujala. Zaujala natolik, že se do malé obce začalo sjíždět několik novinářů a také samozvaných hlídek zrušené Dělnické strany (sice pod jiným názvem, ale všichni víme, o koho se jedná). Zaujala i mojí maličkost a proto jsem se nakonec se Zdeňkem Ryšavým a Frantou Kostlánem do malé obce vydal, abych se pokusil dopátrat podstaty sporu a zjistil, zda se skutečně jedná o rasový problém, nebo prostou hospodskou rvačku.

Kolegové dokázali vyjednat „rande“ s jedním z hlavních aktérů rvačky a tak jsem hodinku po příjezdu do obce seděl v obývacím pokoji rodiny, jejichž syn údajně celou rvačku vyprovokoval. Otec a hlava rodiny nám delší dobu vypravoval o tom, co všechno ho v obci (za šest let co tam žijí) potkalo. Vypravoval nám o zkušenostech s místními občany, o tom že syn byl zmlácen sousedem jen proto, že šel po kraji silnice, napadán byl i místním bezdomovcem – hlídačem. Učitelka ze školy byla na podnět rodiny vyhozena, neb se projevila jako rasistka. Různá témata prokládalo vyprávění otřesných zkušeností rodiny v soužití s místní majoritou, která rodinu vyzývá k odstěhování do Indie, uráží a napadá. Otec vypadal velmi slušně, stejně slušně vypadala matka a další sourozenec údajného provokatéra rvačky, domácnost čistá a uhlazená, člověk by se nebál se najíst z podlahy. Jejich vyprávění ale mělo vždy jednoho a toho samého činitele, za vše mohou ostatní, syn za nic.

Jednu jejich připomínku jsem ale zcela chápal. O bitce napsal Litoměřický deník, který ovšem popsal jen jednu verzi, Romů se nikdo na nic nezeptal. Otec rodiny nakonec musel do redakce deníku zajít, aby se pokusil věc uvést na správnou míru, dle jeho pohledu.

Nakonec jsem to nevydržel a začal se vyptávat i šestnáctiletého bitkaře, který si ze rvačky odnesl suvenýr v podobě trestního oznámení. Ptal jsem se na to, jak je možné, že přijde do restaurace a dostane pěstí mezi oči. Také mi bylo šestnáct a také jsem viděl svět podobně jako ten chlapec. Jen jsem nenosil vyzývavý účes a nevypadal jsem jako rapper z MTV, možná to je tím, že byla trošku jiná doba, přesto jsem důvod napadení nechápal. Zeptal jsem se také na to, čím se chlapec živí případně, co studuje. Neživí se ničím a na školu se vykašlal, protože tam byl rasismus, ostatně jako všude jinde. Bitku popsal úplně opačně, než jí popisuje majorita. Napadený byl on a maximálně se bránil, útočníka se snažil uklidňovat a v žádném případě nic nevyprovokoval. Do rvačky se zapojilo více než 30 místních občanů a všichni Romáci byli zbiti. Nakonec se ještě útočníci nechali ošetřovat lékaři. Snažil jsem se doptat na minulé konflikty. Vypadlo z něj, že v minulosti několik konfliktů bylo a také se stalo, že náhodou našel pod stolem mobilní telefon, který majiteli vrátil, přesto ho obvinili z krádeže a zakázali mu vstup do restaurace. Zvláštní na tom je, že si vždycky zasedli na něj.

Vlastně nebyl důvod jim nevěřit, ze všech nejdůvěryhodnější mi ale přišla matka mladého účastníka rvačky.

Později jsme přejeli do domu další romské rodiny, taktéž účastníky rvačky. Tam jsme dostali v podstatě stejné informace, jen bez detailů o tom, kdo a jak rvačku vyprovokoval. Většina účastníků rvačky tam totiž přiběhla až ve chvíli, kdy už se to mlelo. Nutno dodat, že i druhá rodina na mne působila velmi slušným dojmem, v duchu jsem přemýšlel nad tím, proč jsou v obci takové potíže. Lidé kteří nás přijali, rozhodně nevypadali jako rváči a rozhodně nevypadali na to, že by potřebovali vyzývat majoritu k tomu, aby více vydělávali, protože dostanou vyšší sociální dávky.

Další cesta vedla tak říkajíc na druhou stranu. Nechtěli jsme udělat stejnou chybu a vyslechnout jen jednu skupinu zúčastněných. Informace které jsme dostali, se v podstatě téměř shodovaly s informacemi, které jsme dostali od romských účastníků sporu, jen ve zcela opačném gardu. Vyprávění místních obyvatel naopak poukazovalo na to, že mladý účastník rvačky je jádrem celého problému. Byla nám také popsána situace, kdy došlo ke konfliktu uprostřed silnice. Podle této verze šel zase mladík uprostřed silnice a odmítal uhnout projíždějícímu vozidlu. Nakonec ještě napadl řidiče, který vystoupil z auta a kopl mu do auta. Následovaly informace o tom, že romská rodina brala kdesi šrot, rozebírala sousedům plot a o tom, že mladík často napadá ostatní obyvatele obce. Padly také náznaky informací o tom, že mladík má potíže s drogami.

Nic jiného jsme vlastně ani nečekali. Jedna strana obviňovala druhou z toho, že je příčinou celého konfliktu. Všichni svorně tvrdí, že nejsou rasisté a že se jen brání teroru druhé strany. Výsledkem je lobbing Dělnické strany za vydatné podpory místního občana s manželkou a změna místní restaurace na klub, což je v podstatě legální zákaz vstupu romským obyvatelům obce. Nemluvě o napětí mezi všemi, kdy jedna strana tvrdí, že má obavy z té druhé. Vskutku prekérní situace.

Určitým pokrokem v přístupu k věci mělo být jednání místního zastupitelstva, které do jednání zařadilo jako jeden z bodů události posledních dnů a samotný konflikt. Na to nakonec dorazili aktéři obou stran.

Na začátku starosta přečetl dopis místních občanů, kteří Romy plošně označili za cikánské zločince a doporučili dennodenní kontrolu orgány policie, stejně tak hygieny a nakonec i kontrolu legálnosti pobytu, taktéž denně. Zbytek dopisu nemá smysl popisovat, jak trefně poznamenal starosta Ředhoště, vraceli bychom se do roku 1934. Poté se snesla kritika směřovaná jak na starostu, tak na policii a romské rodiny. Slovo si vzal také zástupce kritizované části obyvatelstva, otec mladíka/účastníka rvačky. Ten popsal celou situaci dle svého pohledu, také upozornil na fakt, že je majoritní obyvatelstvo vyhazuje do Indie a napadá. Když se osazenstva ptal, kam se mají odstěhovat, když tu mají domov, začal na něj jeden z místních pokřikovat, že má táhnout do Indie. Ten samý člověk později přidal i další spršku rasistických nesmyslů, ostatní zase vyzývali starostu k tomu, aby Romovi sebral slovo, přestože se na začátku dohodli, že nebudou příspěvky jednotlivých občanů limitovat časem. Přestože jej nakonec nechali domluvit, romská rodina ke škodě věci odešla. Další příspěvky byly popisy všech jednotlivých konfliktů a připomínek místních občanů k soužití a všeobecná kritika postupu policie. Velitel Litoměřické policie má pravděpodobně o čem přemýšlet, pravdou ovšem je, že osazenstvo nechtělo pochopit základy policejní práce, stejně jako jistá část obyvatelstva nechápala (či spíše nechtěla chápat) námitky starosty a některých obyvatel k přítomnosti Dělnické strany v Ředhošti.

Když starosta vyhlásil přestávku, šel jsem zpovídat i jeho. Rozhovor mi odmítl neb nemá dobré zkušenosti s tiskem, na mou poznámku o tom, že jako jádro celého konfliktu vidím onoho mladíka, však poznamenal cosi o mé inteligenci. Tím jsem vlastně naznačil, jaký jsem si udělal z celé „rasové války“ obrázek. Ten kdo rasismus za každou cenu hledá, si jej jistě najde. Já jsem však dostal dojem, že se o rasismus jako takový nejedná. Myslím si, že jde ale o problém jednoho mladíka, kterého neumí dostatečně rázně zpacifikovat jeho otec, který se jej snaží za každou cenu bránit na místo toho, aby mu dal pár facek. Pár rasistů (kteří v obci skutečně jsou, ne že ne.. projevili se dostatečně hlasitě) versus jeden mladík (na něhož si ovšem stěžuje většina obyvatel obce) a co se neděje. Strhne se hromadná rvačka, schází se policie, zastupitelstvo, Dělnická strana, novináři… statisíce za policejní asistenci při sobotní akci Dělnické strany se vyhodily oknem. Stačí přidat informace o tom, že Romové křičeli cosi o tom, že gádžové mají makat více, aby měli roma vyšší sociální dávky a kauza je na světě.

Jak jsem už napsal, rasismus jsem nenašel. Našel jsem přesně to, co jsem popsal o odstavec výše. Jen se divím, kam až může podobná situace dojít. Nadarmo se neříká cosi jako „škoda facky, která padne vedle“ někde to holt platí asi dvojnásob.

napsáno pro portál www.romea.cz